Tento článek jsem se rozhodl napsat na základě událostí, které mne potkali v průběhu jara a léta roku 2016, ale tím opravdovým spouštěcím a motivačním mechanismem byla Lenka Štichauerová. Na oddílovém lezeckém soustředění jsme si hezky popovídali na terásce hospůdky v kempu v Ostrově a ona vzpomínala, jak se dřív vydávali oddílové ročenky a v nich napsané články od členů našeho oddílu se všemožnými zážitky. Přišlo mi to jako dobrá věc, které je škoda, že se v dnešní době internetu už prakticky v našem oddílu neprovozuje. V tu chvíli jsem netušil, jak mě průběh léta namotivuje k tomu jeden takový článek napsat s doufáním, že nebude poslední a tradice se opět obnoví…
Celý článek si můžete přečíst zde...
Šla jsem si sem změnit emailovou adresu a co nevidim, literarni skvost. A nejen literarni, video by hezky dokreslilo novou verzi fimu Jump. A taky by pridalo dalsi vrasku na cele meho pribuzenstva, ktere se mne pri podobnych hlaskach pta: „A to je humor, tohleto?“ Skokane roku, pustil jsi se do opravdu s vervou a tak at ti hodne dlouho vydrzi, ale trefuj se na bezpecnou pristavaci drahu. (Jeste po 40 letech si naprosto presne pamatuju pocit, ktery se mne pred skokem na Konsela zmocnil. Od te doby vim, co je to vratna nevratna reakce
.